CITÁTY

  • V tvém životě nejde udělat větší pokrok než tím, že svým poznáním překonáš sám sebe.
  • Říká se, že změna je život, tím pádem by měl být teda život změnou ne? Tak šup z toho svého opakování vystrčit nos a přivonět i k jiným vůním života.
  • Může se nám zdát, že jsme každý jiný a to nyní opravdu jsme. Ale v prapočátku jsme všichni ze stejného a součástí stejných vesmírných sil propojených nekonečnou myslí. V životě druhu jde o to, kolik nás bude táhnout za jeden provaz, který je spleten pochopením pro jinakost, mírem a láskou ke všem a ke všemu. Protože jen tak překonáme sami sebe, svou zdánlivou sobeckou oddělenost, až pak se evolučně opravdu pohneme. Zatím jsme to ještě nedokázali, ale co není, může být :-).
  • Vědomí je všude, takže musí být i v nás. Tak poznávej jeho schody, ať má z tvých kroků radost, protože pak ji budeš mít i ty.
  • Vše (i my) se rodí ze tmy, zbytek života jdeme za světlem a mezitím hrajeme divadlo odstínu šedi pro pobavení sebe a šlechtění nás či celého vesmíru.
  • Plnění přání jiným může být krásné, ale pozor abys nezapomínal taky na ta svá. V každém případě to funguje i obráceně, tak si zkus obě verze, protože jejich střídaní je nej.
  • Když pochopíš svou smrt a objevíš svůj (nový) život, tak tlukot vesmírného srdce objevíš i v kameni.
  • Když dáš na myšlení jiných, těžko nacházíš to svoje. Jak pak můžeš najít svou jedinečnou cestu života? Proto jsi možná slyšel "poznej sám sebe". Obraz ti pak dá uplně novou možnost sám sebe lépe poznat, toť v kostce vše.
  • To vaše osobnostní lpění na něčem, že to tak musí být, je vlastně základním problémem vašich problémů. Jde o to si zkusit opak, nelpět na tom, a pak pochopíte.
  • Házet si klacky pod nohy a pak se divit, že o ně neustále brkám, to opravdu není umění. To nastává, až když pochopíš své zvykové myšlenky, které tyto klacky tvoří.
  • Stačí párkrát sem a tam a za 9 měsíců se zrodí zázrak. Proč? Protože život po nás radši víc nechce.
  • Zákon příčiny a následků funguje, tak pozor na své myšlení a následná slova, ať to zase neschytáš za dalším rohem. I když to může být i výhra, protože rychlá karma ti ukazuje, že jsi blízko jejímu vyrovnání, což je jeden z nejdůležitějších cílu tvého bytí.
  • Životní cesta v dospělosti může být boj, ale jen když o něm takto smýšlíš. Může to být také hra, ale to prožiješ jen tehdy, když si začneš s životem opravdu hrát a v tuto hru uvěříš.
  • Některé životní události se nám mohou zdát být jasně černé a bílé. Ale až po desítkách let zjistíme jejich pravou barvu a po osvícení se všem těm barvám s chutí zasměješ.
  • Když chceš získat osvícení, musíš ze sebe více ztrácet, než-li něco získávat. Pak si tě jednota sama s chutí najde, když pochopíš hru vesmírných energií a odevzdáš upřímně svou oddělenou malost. Tak za odměnu objevíš svou vše prostupující velikost.
  • Dětsky věk je kouzelný. Škoda jen, že dospělí do toho neustále hází vidle těch svých logických přesvědčení či dobových návyků, které se na ně za život nalepily.
  • Intuice musí být z vesmíru, instinkt z přírody, protože logiku tu přece vlastní člověk. Logika není špatná či dobrá, jen se odvíjí od toho, co jsme prožili, co jsme se naučili a v co jsme uvěřili. Když to pak vidíme s odstupem několika let, tak je to spíš k smíchu, o čem jsme před pár lety byli tak jasně logicky přesvědčeni.
  • Když uvěříš své intuici a přírodním pravidlům, pak jednou musíš najít svůj přirozený proud, kde se ti bude nádherně plout. A to už pak zvládneš. Protože hlavně tvá logická mysl činí rozdíly, ta intuiční jen propojuje, jako příroda, jedno s druhým a třetím. A vše funguje a doplňuje se, i když je to na první pohled logicky nepochopitelné.
  • Víra je krásná věc, ale pozor jak a v co věříš. Věřit v přírodně vesmírné zákonitosti je lepší než v ty lidské, protože člověk nic moudřejšího zatím nevymyslel. Díky Lao-c.
  • Člověk je pouhou sérií zvyků, které svou ne/pohodlností ne/podporuje.
  • Vy máte na víc než se dokola něčeho strachovat. Vysmějte se strachu, jeho role je vás strašit. Vaše role je ho v sobě překonat, ať je jakýkoliv, a tím vystoupáte ke světlejším zítřkům. Jinak ve vás bude spouštěn neustále dokola a to nechceš.
  • Slova jsou většinou jako plevel, rostou rychle, jsou všude, ale jsou sezonní. Činy jsou jako nádherný keř plný květů, který si v záplavě slov vybojoval své místo na slunci a jeho vůně dosáhne i tam, kde slova už jen vadnou. Vytvořit přesah pro ostatní, to je jako ten nejstarší strom, neustále tu s námi je, i když ten kdo ho zasadil, tu už není.
  • Skrytým problémem v životě jedinců je, že hledají v sobě, ostatních či ve světě neshodu namísto shody. Pak vám toto nenápadné prvotní rozdělení vytvoří prožívaný životní směr.
  • Bohužel lidi nežijí v přítomném okolí, oni žijí většinu času ve své hlavě. Však zkus spočítat zvuky ve svém okolí a jak daleko od tebe jsou, pak se vědomě nadechni a občas to zopakuj, až zas budeš jen ve své hlavě.
  • Čím radikálnější názor máš, tím dál jsi od zdrojové pravdy.
  • A co je země? To je náš nejrozsáhlejší zkušenostně emoční trenažér pro naší vesmírnou duchovní hru, ale také životadárná planeta s nepředstavitelnou faunou a florou, oproti tomu s čím si chceš hrát na měsíci? Tak si to hřiště nerozbijme, ať si máme zase příště kde hrát :). A jestli té reinkarnaci nevěříte tak aspoň pro ty naše děti ne?
  • Emoce jsou jako semafory za sebou. Když padá jenom zelená, tak jedeš sice rychle a chceš, aby byla zelená všude, ale ta červena občas není na škodu. Protože získáš čas se kouknout okolo sebe a teprve pak můžeš změnit směr a nejenom zběsile uhánět za další zelenou v té jedné každodenní opakující se ulici, kde to už moc dobře znáš. Protože jsou zákonitě ulice, co neznáš a jejich prozkoumávání ti dá víc, než opakování té jedné. Tak zkoušej…třeba dojedeš až k emoční blaženosti jednoty, která je ale o horu výš, než jsou emoce běžné.
  • Nyní prožíváte to, jak jste v mladším věku mysleli a čemu nebo komu uvěřili. A nyní, v tomto věku, každý věříme tomu, co jsme prožili. Takže budoucnost a tvůj světonázor se vytváří uplně stejnými kroky. Takže si opět prožiješ to, čemu právě věříš a jak nyní smýšlíš o sobě a o ostatních. A jestli chceš prožívat jinou variantu života, měl/a bys začít myslet jinak a dávat pozor v co či koho věříš. Protože rozplést svou životní hru můžeš jen ty sám, když poznáváš sám sebe. Protože nikdo neví o tvém myšlení, tvém uvěření či prožitých situacích a tvé snaze více než ty sám.
  • Život je jako hra tak ho hraj a neboj se ho hrát. Vysvětlivka: Život je jako hra (opravdu to tak je na nejvyšší vědomé úrovni) tak ho hraj (dělej změny, to život miluje sám je totiž změnou) a neboj se ho hrát (neměj strach na nejvyšší vědomé urovni neexistuje strach z čehokoliv i ze smrti, jen jí nechoď naproti.)